oficiální internetové stránky obce
Adresa:
Sedlatice 22
588 56 Telč

Staré osídlení,

V roce 1257 byly Sedlatice zmiňovány ve výčtu vesnic nacházejících se v tomto čase v okolí Staré Říše. Důvodem zápisu byl spor tehdejších majitelů Staré Říše a kláštera v Nové Říši o desátky a patronát staroříšského kostela a také o desátky ze Sedlatic. Ty se nacházely s největší pravděpodobností v místech, kde se nalézají nyní. V těsném okolí nynějších Sedlatic se nacházejí středověké střepy velmi často promíchané s tuhou. Zvláště údolí při jižní straně obce. Míst, kde by se dala tehdejší ves lokalizovat, je několik. Přesto právě toto údolí nynějšího stanoviště, zdá se být nejpravděpodobnější a nejpříhodnější pro první osídlení. Lidová tradice říká, že obec se nacházela dříve v těsné blízkosti nynější silnice, dnes zvané „císařská“ Praha - Vídeň. Pro časté drancování při průchodu jednotlivých vojsk i loupeživých tlup bylo prý vrchností rozhodnuto, aby se ves přestěhovala dolů pod kopec „Špičák“. Této variantě by mohli napovídat také jednotlivé nálezy. Jednak to bylo objevení části kamenných základů při dělání melioračních struh Státním statkem v části louky hned za císařskou silnicí. Jednalo se o polní lokalitu zvanou Na Olšanskejch. Mimo jiné byl v sedlatickém katastru za JZD při sběru kamene právě v blízkosti těchto míst nalezena ruční kamenná stěrka na drcení obilí. Podíváme-li se na starou mapu Sedlatic, je patrné, že hlavní cesta ze sousedních Markvartic vedla právě kolem markvartických Klínů, vlastně po hranici dnešního katastru až do polní lokality v Jamách. Zde se křižovala s jinými místními cestami a pokračovala dále kolem polní trati Na trávníčkových, dnes sedlatické Dlouhé a šla loukami až k lesu Štumpjehli a dále do Hladova. Jednalo se o hlavní cestu z Markvartic na Hladov. Přesto se zdá, že při této cestě původní Sedlatice nestály. Podíváme-li se na dnešní katastr Sedlatic, je patrné, že mnoho polností bylo v pozdější době s okolními obcemi směněno. Dnešní umístění obce, o proti svému katastru, je okrajové a značně ekcentrické. Tento stav nastal kolem roku 1700, kdy při sporu mezi novoříšským klášterem a telčskou vrchností o pozemky zaniklých Sedlatic došlo po konečném smíru ke směně některých pozemků.

Část hliněných nádob nalezených ve staré zasypané studni

Zánik Sedlatic nastal s největší pravděpodobností v době husitských válek, kdy byla obec vypálena a obyvatelé buď pobiti nebo rozehnáni. Lze tušit, že část obyvatel se přece jen zachránila, čemuž by napovídalo i pozdější osídlení polní trati zvané V Sedlaticích mezi Rozsečí a Bohuslavicemi po pravé straně dnešní silnice směrem z Rozseče do Bohuslavic. Podle povrchového sběru hliněných střepů z této lokality, jednalo by se asi tak o 15. - 16. století. Je docela možné, že v ten čas mohli i obdělávat část pozemků zaniklých sousedních Vranovek. Jak zde tito obyvatelé dlouho pobývali, těžko říci. Podíváme-li se na soupis obcí novoříšského panství v Lánových rejstřících z let 1671 - 1678, nejsou zde žádné Sedlatice uvedeny. Je tedy jisté, že v ten čas obec v žádné formě už neexistovala. Je možné, že utrpení 30-ti leté války buď osadu zlikvidovalo nebo se obyvatelé pozvolna včlenili do sousedních obcí.

Za zmínku by snad ještě stála skutečnost, že při melioracích zemědělské společnosti v roce 2004, nedaleko dnešního markvartického koupaliště, byla nalezena stará studna. Nedaleko tohoto koupaliště směrem nahoru do luk k císařské silnici jsou meliorační skruže. Přibližně 30 metrů od první skruže směrem k poli Na Padělkách byly při melioračních pracech objeveny základy staré studny. Studna byla čtvercového půdorysu 2x2 metry, původně roubená kůli. Byly zde nalezeny pozůstatky dvou kůlů, z nichž byl jeden provrtán. Studna byla plná bahna, v hloubce od 70 cm do 1,20 m byly v bahně nalezeny pozůstatky hliněné keramiky. Byly v různých hloubkách a různého stáří. Jednalo se o dobře zachované střepy, od slabých středověkých až po mladší, které měly ve vnitřní straně už jakousi glazuru. Stavba studny byla z části narušena předchozími melioracemi. Poměrně silný pramen po odkrytí vyplavoval střepy i zeminu ven.

Hlavní lokalita pravděpodobného osídlení se nacházela v pásu dnešních luk nazývaných U koupaliště, ohraničených z východní strany polní lokalitou Nad Studýnkami. Západní strana byla ohraničena polní lokalitou první od obce Markvartic zvanou Za Ješkova a nad ní Padělky. Po rozorání remízku na Padělkách ve značné blízkosti bývalé hráze se nacházela hojně středověká keramika (použitím později drobících válců za kultivátory, byly velké střepy rozdrobeny).

Pravděpodobně kamenný drtič obilí nalezený od Sedlatic

Na dokreslení této lokality snad jen to, že v místech louky, kde bylo později zbudováno koupaliště markvartickou obcí, rybník předtím nebyl. Avšak o něco výše byla na Silvestrový louce zastara patrná hráz dřívějšího rybníka. Promítneme-li si vzdálenost mezi sebou od jmenované studně přes hojné nálezy keramiky v bývalém remízku až po starý rybník, vyjde nám průměr lokality od 200 do 300 m od sebe. Vše napovídá tomu, že v této lokalitě jistou dobu žili nějací osadníci. Podle stáří nalezených střepů by se mohlo usuzovat, že do těchto míst odešly zbytky obyvatel Sedlatic než po čase přišli do míst k Rozseči.

(Informace o nalezené staré studni a ostatních nálezech na katastru Markvartic poskytl Stanislav Marek z Markvartic.)

 

750 let první písemné zmínky o Sedlaticích
František Kozák, Sedlatice 2007